FotonMag

Výrobce prémiových LED svítilen Fenixlight přináší na trh novou verzi své originální nabíjecí lucerny, která se vejde tak akorát do dlaně. Od uvedení předchozí verze CL26R už uběhla řada let, nová verze PRO tak přináší téměř dvojnásobnou kapacitu akumulátoru, vyšší světelný výstup, intuitivnější ovládání a také funkci powerbanky.

Co zůstává u nové verze PRO téměř stejné, je osvědčený princip rozděleného osvětlení. Lucerna může vyzařovat světlo kruhově do všech stran (360°), jednosměrně dopředu, jednosměrně dolů (například při zavěšení) nebo nakonec i kombinovaně. Hlavní 360° světlo dokáže nyní zářit maximálním světelným tokem 500 lumenů po dobu 10 hodin, spodní osvětlení zase nabízí 150 lumenů na 15 hodin. Při nejnižším režimu může lucerna naopak svítit až 400 hodin při 5 lumenech. Bílé LED typu SMD (známé například i z LED pásků) pak doplňují ještě červené LED, které mohou buď výstražně blikat, nebo poskytovat stálé červené světlo, které nepřitahuje hmyz.

Zatímco u původní verze lucerny se všechny režimy svícení ovládaly jediným tlačítkem, tentokrát se tvůrci rozhodli pro kombinaci tlačítka na přepínání režimů svícení a otočného kolečka pro regulaci světelného výkonu. Zdroj energie poskytuje Li-ion akumulátor 21700 s kapacitou 5000 mAh. Dobíjí se skrze skrytý USB-C port na boční straně lucerny. Jako výstupní port s funkcí powerbanky naopak slouží standardní zdířka USB-A.

Jelikož lucerna je lucerna stavěna zejména pro outdoorové podmínky, vyznačuje se ochranou proti silnému dešti (standard IP66) a konstrukcí z odolného plastu. Výrobce zaručuje výdrž lucerny při pádu z výšky minimálně 1 metru. Na vrcholu lucerny se nachází silný magnet pro snadné přichycení lucerny ke kovovým povrchům, případně lze lucernu zavěsit za zatahovací poutko s karabinou. Cena činí 2 199 Kč včetně DPH.

Zdroj: kronium.cz

Čím dál více se do popředí dostává nová světelná technologie známá jako LEP (laser-excited phosphor, česky laserem excitovaný luminofor). Někdy se jí poněkud nepřesně přezdívá i “bílý laser”. LEP je často srovnáván s široce rozšířenými LED (light-emitting diode), které momentálně osvětlují většinu našeho života a které jsou do určité míry příbuznou technologií. Ukazuje se, že v některých oblastech je LEP svými vlastnostmi výrazně předčí. Podívejme se proto, co je tohle nové osvětlení zač a jaký má potenciál.

LEP je v principu modrý laser vyzařovaný polovodičovou laserovou diodou (LD), který se odrazí od vrstvy luminoforu a tím vznikne celospektrální bílé světlo. Podle měnitelných parametrů použitého luminoforu (tloušťka, absorpční koeficient, chemické složení) se pak odvíjí konkrétní vlastnosti výsledného světla. Obecně však platí, že výsledný kužel bílého světla má mnohem větší dosvit (až jednotky kilometrů) než ty nejlepší LED a je také mnohem koncentrovanější.

LEP (respektive modrý laser) navíc netrpí na významný pokles energetické účinnosti při vyšším proudu, což je u LED známý problém. Technologie LEP by měla být i relativně bezpečná pro zrak, neboť ačkoli skutečně používá nebezpečný laser, po odražení od luminoforu se z něj stává obyčejné bílé světlo.

Momentálně je LEP značně dražší než LED. Na jednu stranu se skutečně jedná o nákladnější technologii co do výroby, kromě toho je ale také výzkum a vývoj LEP více v začátcích. Zatímco LED se vyvíjí již od 60. let, vývoj LEP se začal pomalu rozbíhat až kolem roku 2010. Roli v tom hraje i fakt, že se „čekalo“ na dostupnost výkonných modrých laserových diod za rozumnou cenu.

Nakonec se podívejme na stávající aplikace LEP a jeho budoucí potenciál. V současnosti se díky výtečnému dosahu LEP používají zejména do laserových svítilen určených pro pátrání, lov, ozbrojené složky atp. Také se pomalu dostává do automobilových světlometů. “Bílé lasery” se již osvědčily i jako zdroj světla pro projektory v kinech (viz schéma na obrázku), kde nahrazují xenonové výbojky s velmi nízkou životností a vysokými nároky na chlazení. Skvěle se hodí na vnější architektonické osvětlení, např. pro nasvícení památek a věží. V nemocnicích zase mohou sloužit jako výkonná operační světla. Jak je vidět, zatím se jedná o dosti specifické oblasti. Předvídá se ale, že s postupem času se seznam využití LEP výrazně rozšíří i na mnohem běžnější aplikace, například i jako osvětlení do domovů a kanceláří.

Zdroje: Faiz Rahman, Diode laser-excited phosphor-converted light sources: a review (2022); batteryjunction.com; lumintoponline.com

Fenixlight představuje novou verzi své kapesní dobíjecí svítilny, E03R V2.0, tentokrát v dárkovém provedení Gift Edition ve speciální krabičce. I přes kompaktní rozměry 5,3 x 2,6 x 1,3 cm nabízí poměrně vysoký světelný tok 500 lumenů, srovnatelný s klasickou 40 W žárovkou. Kromě bílého světla svítilna nabízí i slabší červené světlo, které může blikat pro výstrahu nebo posvítit na odemykání dveří bez přitahování hmyzu.

Hlavním zdrojem světla je dvojice bílých LED MATCH CA18 s životností 50 000 hodin. Při světelném výkonu 500 lm poskytují široký světelný kužel s dosvitem 90 metrů, dále nabízí i tři nižší režimy svícení. Jedna červena LED Everlight 2832 pak navíc poskytuje slabší světelný tok 5 lm. Zajímavostí je zde také funkce breathing light, tedy slabší světlo o výkonu 1 lm, které pulzuje kolem tlačítka. Umožňuje tak například rychle najít svítilnu v brašně nebo v tmavé místnosti.

Akumulátor s kapacitou 400 mAh je zabudovaný do svítilny a nabíjí se skrze USB-C konektor na boku svítilny. V závislosti na využívaném režimu výkonu může svítilnu napájet v řádu jednotek až nižších desítek hodin. Nechybí ani barevný indikátor stavu nabití akumulátoru s přesností na 25 %.

Kapesní svítilna má dle standardu IP66 ochranu proti prudkému dešti i vnikání prachu. Využití hliníkové slitiny zaručuje odolnost při pádu výšky 1 metru při zachování nízké váhy 30 g. Cena je 949 Kč s DPH.

Zdroj: kronium.cz

Pěstování rostlin ve sklenících vyžaduje značnou operační flexibilitu, aby toto rozvíjející se odvětví mohlo efektivně reagovat na rostoucí poptávku po lokálních potravinách, nedostatek pracovních sil či na výdaje spojené s energií. Situaci značně komplikuje i změna klimatu, která přináší nepředvídatelné změny počasí, vlny veder a také různé rostlinné škůdce a nemoci. I proto zde vzniká poptávka po flexibilním LED osvětlení.

Parametry stávající hortikulturních světel zpravidla nelze příliš měnit poté, co už jsou jednou nainstalovány. To může být problém zejména při změně pěstovaných plodin, při enviromentálních změnách a celkově pro vývoj odvětví jako takového.

Podstatnou změnu by však nyní mohla přinést právě umělá inteligence. Kombinace hortikulturního osvětlení s výkonným strojovým učením a analýzou dat může přinést značný posun. Celkový systém by tak mohl zautomatizovat procesy, zvýšit energetickou efektivitu a nabídnout různé „scénáře osvětlování“ plodin.

Umělá inteligence tak například může dynamicky přizpůsobovat intenzitu světla podle stávajícího slunečního záření, které zrovna svítí do skleníku, čímž ušetří energii. Také může přizpůsobit barevné spektrum světel podle biologických požadavků konkrétní vysazené plodiny i podle požadavků samotného pěstitele. Změna vlastností světla totiž výrazně ovlivňuje dozrávání, pigmentaci, chuťový profil a aroma plodin, stejně jako jejich náchylnost k nemocem.

Kromě samotného starání se o plodiny se také světelný systém s AI může do jisté míry postarat i sám o sebe. Rozpozná potenciální chyby nebo vyskytlé problémy a vydá pracovníkům skleníku výzvu k opravě nebo preventivní údržbě. V blízké budoucnosti se také předpokládá vznik uživatelsky přívětivého rozhraní (viz hlavní obrázek), pomocí kterého by šlo chytré osvětlení snadno ovládat a nastavovat.

Zdroj: ledsmagazine.com

Fenixlight představil novou svítilnu se specializací na lov. Kromě vysokých parametrů, na jaké jsme u „fénixů“ již standardně zvyklí (odolnost, výdrž baterie, světelný výkon), se Fenix HT32 vyznačuje zejména systémem trojího osvětlení. Bílý zdroj světla zde doplňují další dvě výkonné LED červené a zelené barvy, které slouží zejména pro snížení rizika vyplašení zvěře. Právě tím se HT32 odlišuje od své předchůdkyně Fenix HT30R s čistě bílým světlem nebo také od konkurenční Olight Javelot Pro 2, která namísto barevných LED nabízí pouze vyměnitelné barevné filtry.

Základním zdrojem světla je zde prémiová bílá LED Luminus SFT-70 s maximální světelným tokem 2500 lm a maximálním dosvitem 640 m. Stejnou silou bliká i stroboskop, sloužící zejména pro nouzové situace. Dále byly použity červená LED SFT-20 RA a zelená LED SFT-20 CG s maximálním dosvitem 120 a 210 metrů.

Svítilna využívá duální spínač, kdy jedno tlačítko slouží pro přepínání mezi třemi barvami a pro regulaci výkonu, zatímco druhé tlačítko nabízí taktickou funkci dočasného zapnutí či vypnutí světla dle aktuální potřeby. Díky chytré elektronice si svítilna vždy pamatuje předchozí nastavení.

Energii poskytuje Li-ion akumulátor typu 21700 s kapacitou 5000 mAh. Nabíjí se skrze USB-C konektor zabudovaný přímo do jeho těla. Při maximálním světelném výstupu 2500 lm dokáže akumulátor svítilnu napájet po dobu 1,8 hodin, v nižších režimech až násobně více. Při snížení světelného toku na 350 lm je to již 8 hodin, při 50 lumenech až 29 hodin.

Samozřejmostí této outdoorové svítilny je vodotěsnost dle standardu IP68 (ponor do hloubky dvou metrů) a zaručená nárazuvzdornost svítilny při pádu z výšky 1 metru. Použité materiály zahrnují letecký tvrzený hliník odolný proti poškrábání a korozi. K svítilně lze dokoupit i montáž na zbraňovou lištu a další doplňky. Její cena je 4 299 Kč včetně DPH.

Zdroj: kronium.cz

Čínský výrobce kvalitních svítilen Maxtoch přichází na trh s neotřelým konceptem dalekosáhlé svítilny, která vyniká dvěma oddělenými reflektory. Dva paprsky se spojují v dálce 50 metrů, aby se docílilo dvojnásobného jasu a iluminace. Ve výsledku tak může svítilna při světelném toku 1 200 lumenů dosvítit přes 4 000 metrů daleko.

Narozdíl od běžných svítilen Owleyes nepoužívá běžné světelné diody (LED), nýbrž technologii LEP. V principu se jedná laser, který se odrazí od luminoforu a vrhne užší světelný kužel s velice dlouhým dosahem. Výhodou tohoto typu osvětlení je kromě vysoké efektivity také konstantní světelný výstup, který neklesá s časem. Dvě LEPky pak doplňují ještě dvě asférické čočky s ochranou proti poškrábání, které usměrňují paprsek.

Zdroj energie poskytují tři Li-ion akumulátory typu 21700 s kapacitou 5 000 mAh, které se dobíjí pomocí skrytého USB-C portu v zadní části svítilny. Maximálním světelným tokem 1 200 lumenů může svítilna zářit po dobu 2,5 hodin, v nižších režimech svícení pak „soví oči“ poskytují 600 lumenů (4,3 hodin) a 200 lumenů (8,75 hodin). Tři základní režimy svícení pak ještě doplňuje stroboskop, který se aktivuje trojím stisknutím tlačítka.

Svítilna Maxtoch Owleyes W PRO v2.0 je navržena do tvrdých outdoorových podmínek, výrobce zaručuje její odolnost při pádu z výšky 1,5 metrů i vodotěsnost při ponoření do hloubky 2 metrů dle standardu IPX-8. Zajímavostí svítilny je i to, že její držadlo slouží zároveň jako picatinny lišta pro případnou montáž na zbraň. Cena unikátní svítilny je 17 999 Kč včetně DPH.

Zdroje: svitilny.eu, maxtoch.com

Denní světlo a výhled z okna jsou podle zjištění mnoha studií důležité pro psychické zdraví a blahobyt. Bohužel ne vždy toho lze architektonicky dosáhnout, například ve vnitřním nemocničním pokoji nebo v kancelářích. Kdo někdy v takových prostorách bez oken pobýval, nejspíš ví, jak stísněně mohou působit. Alespoň částečnou náhradu může nyní poskytnout nová LED technologie Virtual Sun.

Za projektem stojí mladá společnost Innerscene sídlící v USA a Velké Británii, která byla založena před deseti lety právě za účelem vývoje „umělých oken“. Ačkoli tvůrci původně měli představu jakéhosi 3D displeje, který by promítal libovolnou scenérii, vývoj se nakonec vydal trochu jiným směrem a tvůrci se rozhodli zaměřit čistě na 3D iluzi modré oblohy se sluncem.

Při pohledu do těchto umělých oken má člověk dojem, že se za nimi skutečně rozprostírá široký prostor se sluncem. Při pohybu po místnosti zůstává z pohledu pozorovatele slunce „na místě“, tak jako by se chovalo skutečné slunce. Stejně tak i při kombinaci několika jednotek Virtual Sun vedle sebe má člověk spatřit jen jedno slunce, tak jako v realitě. Této iluze je dosaženo za pomocí tzv. Fresnelova hranolu.

Iluzi virtuálního slunce pak samozřejmě doplňuje náležité LED osvětlení. Jedná se o kombinaci rozptýleného světla (180°) a obdélníkového pruhu „slunečních paprsků“ (30°), který vrhá stíny. Pokud uživatel zapne mód cirkadiánního rytmu, pak virtuální slunce automaticky mění jas a barevnou teplotu světla v průběhu dne. Instalatéři dokonce mohou nastavit skutečnou polohu západu a východu slunce, podle které se jednotky budou řídit. V noci pak jednotky mohou vyzařovat měsíční paprsky se vzdáleným „měsícem“ na obloze.

V současnosti je komerčně dostupný model Virtual Sun A7. Teplota chromatičnosti se může pohybovat v rozmezí 3 000 K (ráno/večer) až 15 000 K (modrá denní obloha). Maximální světelný výstup je 5 624 lumenů. Při nejvyšším jasu jednotka spotřebovává 205 W. Každá z jednotek virtuálního slunce váží 37 kg a má rozměry 104 x 55 x 26 cm. Pro instalaci do stěny nebo stropu je proto zapotřebí patřičné hloubky. Cena je na dotázání přímo u společnosti Innerscene.

Zdroje: ledsmagazine.com, innerscene.com

Přední světový výrobce microLED displejů Jade Bird Display se sídlem v Šanghaji ohlásil prototyp nového monolitického RGB microLED micro-displeje s přirozenými barvami. Displej s úhlopříčkou 0,22 palců (5,6 mm) má qHD rozlišení 960 x 540 pixelů. Takových parametrů vývojáři dosáhli při extrémně malé rozteči obrazových bodů (tj. vzdálenost mezi pixely), která činí pouhých 5 µm. Pro srovnání je to padesátkrát méně, než kolik má obyčejný počítačový LCD monitor.

Jaké je však praktické využití takového miniaturního displeje, který by se vlezl na nehet malíčku? Hlavní aplikací jsou zde brýle s rozšířenou realitou (AR – augmented reality). Obraz micro-displeje je díky důmyslné optice projektován na skla AR brýlí a uživatel si tak může před svůj zrak promítat prakticky cokoliv, ať už je to pracovní plocha, video nebo třeba hra. Zajímavý potenciál se však nabízí například i v lékařství, údržbě nebo vzdělávání. AR brýle se na trhu poprvé začaly objevovat již před deseti lety a toto odvětví se neustále rozvíjí.

Nový micro-displej od Šanghajské společnosti nyní slibuje příchod nové generace AR brýlí. Zdá se, že v sektoru AR brýlí je technologie microLED v porovnání s jinými technologiemi (micro-OLED, LCoS, DLP) nejlepší volbou, co se týče efektivity, jasu, životnosti, hustoty pixelů a kompaktnosti. V případě nového prototypu je zajímavé především využití monolitických RGB microLED. Zatímco u běžných RGB displejů je každý pixel rozdělený na tři barevné subpixely (Red, Green, Blue) umístěných horizontálně vedle sebe, u monolitického RGB displeje se všechny tři barevné vrstvy vertikálně překrývají v jediném celku pixelu. Ve výsledku to přináší zejména razantní zmenšení pixelů a věrnější zobrazení barev.

Zakladatel a CEO společnosti Qiming Li k novému micro-displeji řekl: „Tento produkt je novým milníkem pro naši společnost. Věříme, že pouze přirozené barvy mohou splnit požadavky na jas a spolehlivost monolitického RGB displeje pro AR brýle a že naše technologie vydláždí cestu pro metaverzum.“ Předpokládá se, že společnost začne micro-displeje distribuovat již začátkem příštího roku. Dalším vývojovým stupněm pak má být vytvoření micro-displejů s ještě menší roztečí pixelů 3 µm.

Zdroje: led-professional.com, ledinside.com

Japonsko-americký vědec Shuji Nakamura proslul především svým vynálezem efektivní modré LED v první polovině 90. let, následně se věnoval i vývoji modrého laseru. Byl to právě jeho objev, který konečně po desetiletích vývoje umožnil masivní rozšíření úsporného LED osvětlení, za což obdržel Nobelovu cenu za fyziku. A přestože Nakamura letos oslavil své 69. narozeniny, do ústranní se nijak nechystá. Právě naopak, vrhnul se na nukleární fúzi.

Shuji Nakamura již na konci minulého roku spoluzaložil v Kalifornii společnost Blue Laser Fusion, ve které působí jako CEO. Jejím cílem je vyvinout efektivní reaktor nukleární fúze pro výrobu čisté energie. K fúzi se využívají lasery, které vyrábějí energii slučováním atomů, nikoli jejich štěpením jako je tomu u dnešních nukleárních reaktorů. Do roku 2030 chce společnost vyvinout funkční fúzní reaktor produkující 1 gigawatt elektřiny.

Nukleární fúze (fusion) oproti stávajícímu štěpení (fission) nabízí několik značných výhod. Především nepoužívá strategicky významný uran, ale jen vodík, případně i lithium. Díky tomu také nevytváří dlouhodobý radioaktivní odpad. Fyzik Stephen Hawking k tomu kdysi řekl: „Rád bych, aby se nukleární fúze stala praktickým zdrojem energie. Poskytla by nevyčerpatelnou dodávku energie bez znečištění či globálního oteplení.“

Na nukleární fúzi se pracuje již od 50. let. Dosavadní pokusy však byly většinou neefektivní. Zpravidla vyprodukovaly méně energie, než kolik jí bylo dodáváno, energetický zisk fúze byl tedy zpravidla menší než 1 (s výjimkou vodíkových bomb). Teprve až loni v prosinci se americké vládní společnosti NIF podařila pozitivní nukleární fúze s dosud nejvyšším energetickým ziskem 1,54. Při využití 2,1 MJ energie na zahřátí atomů vodíku vyrobili 3,2 MJ. Aby se však nukleární fúze skutečně vyplatila, energetický zisk by měl být nejmíň stonásobně větší.

Dnes už existuje vícero státních i soukromých společností, které se vývoji efektivní a bezpečné nukleární fúze věnují. Pokud ale uspěje právě Nakamurova nová společnost Blue Laser Fusion, bude to již podruhé, kdy tento slavný fyzik výrazně přispěje k proměně světa směrem k energetické udržitelnosti.

Zdroje: ledsmagazine.com

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) zažijí za jeden pozemský den celkem 16 východů a 16 západů slunce. Jakkoli je tahle představa určitě krásná, velice tím trpí tzv. cirkadiánní rytmus člověka, který řídí nejen střídání spánku a pocitů bdělosti, ale i celou řadu jiných biologických procesů. Až do vynálezu žárovek a zářivek byl cirkadiánní rytmus úzce navázán na přirozené střídání dne a noci. Nejnovější technologie LED nicméně umožňují tento rytmus opět uměle navodit. Na ISS nyní putuje nový systém osvětlení tohoto typu.

Obecně se jedná o koncept human centric light, tedy osvětlení zaměřené na přirozené potřeby člověka. Na ISS už se s takovými světly experimentuje pár let, jedním ze základních nápadů je jednoduše proměnlivost světelných vlastností LED osvětlení na vesmírní stanici. Během „dne“ mají světla vyšší podíl modré složky, která aktivuje patřičné receptory v mozku. K večeru se naopak upřednostní teplejší barvy světla, které nebrání produkci hormonu spánku melatoninu.

Letos v srpnu nicméně z Floridy odstartuje Crew Dragon s nákladem zcela nového systému osvětlení, za kterým tentokrát stojí dánská společnost Saga Space Architects. Základ konstrukce je tvořen třemi facetami, z nichž každá vyzařuje světlo různých vlnových délek pod různými úhly. Jimi použité LED pochází od pekingské společnosti Yujileds, která se na cirkadiánní osvětlení přímo specializuje.

V čem je tato nová dánská jednotka výjimečná? Stávající systémy mají manuálně ovládaný jas a teplotu chromatičnosti. Nová jednotka na to jde trochu jinak. Ráno astronautům poskytne jasný „východ slunce“, bílé světlo se pak v průběhu dne různě proměňuje, aby nakonec večer poskytlo uklidňující „západ slunce“. Každý den se přitom bude světlo chovat trochu jinak, stejně jako i my tady dole na Zemi máme vlivem počasí den ode dne trochu jiné světlo. Alespoň částečně se tak kompenzuje monotónnost prostředí, které poskytuje vesmírná stanice na oběžné dráze.

Zdroje: ledsmagazine.com, saga.dk