FotonMag

Společnost LEDINTRO představila inovativní sterilizační kouli, která využívá technologii far-UVC LED s vlnovou délkou 230 nm. Toto kompaktní zařízení přináší revoluci v hygieně ovzduší, protože na rozdíl od dosavadních řešení umožňuje bezpečný a nepřetržitý provoz i v místnostech, kde se nacházejí lidé.

Zatímco tradiční UV-C záření je pro člověka nebezpečné a vyžaduje dezinfekci prázdných prostor, specifičtější far-UVC světlo (230 nm) nedokáže proniknout odumřelou vrstvou lidské kůže ani slzným filmem oka. Pro mikroskopické viry a bakterie je však zničující – snadno naruší jejich strukturu a okamžitě je zlikviduje.

Představený produkt je osazen deseti LED čipy, které rovnoměrně vyzařují světlo do všech směrů a průběžně ničí patogeny poletující ve vzduchu. Využití moderní LED technologie přináší oproti starším rtuťovým výbojkám zásadní výhody: okamžité spuštění bez zahřívání, dlouhou životnost a ekologický provoz bez toxických látek.

Díky bezpečnosti a malým rozměrům je sterilizační koule ideální pro nasazení v domácnostech, kancelářích, vozidlech a dalších uzavřených interiérech. Společnost LEDINTRO tímto krokem potvrzuje svou roli inovátora ve vývoji hlubokého UV záření pro praktické a bezpečné každodenní použití.

Zdroj: LED professional

Společnost Samsung na veletrhu CinemaCon 2026 odhalila nový 14metrový LED displej ze své kino-série Onyx. Novinka cílí na velkoformátové prémiové sály (PLF) a reaguje na poptávku diváků po vizuálních zážitcích, které domácí obrazovky nedokážou nabídnout.

Největší předností nového panelu je jeho flexibilita. Základní 14metrový formát s roztečí pixelů 3 mm lze pomocí modulárních LED bloků rozšířit až na úctyhodných 20 metrů. Kina tak mohou vytvořit celistvou obrazovku od podlahy až ke stropu, aniž by utrpěla výsledná kvalita.

Displej si zachovává špičkové parametry platformy Onyx, včetně rozlišení 4K při 120 Hz. Jako první kino-LED obrazovka s certifikací DCI na světě nabízí dokonalou černou, nekonečný kontrast a špičkový jas až 300 nitů – zhruba šestkrát více než běžné kino-standardy.

Na rozdíl od tradičních projektorů si Onyx udržuje perfektní a stabilní jas bez ohledu na pozici diváka. Díky tomu je ideální nejen pro filmy, ale i pro alternativní obsah, jako jsou živé sportovní přenosy, e-sport nebo koncerty.

Technologie Onyx již slaví globální úspěch. Nedávno byla například nasazena v luxusním multikině sítě Pathé v marockém Rabatu, čímž Pathé potvrdilo svou pozici evropského lídra v počtu sálů vybavených touto inovativní technologií.

Zdroj: Ledinside.com

Nová generace LED založená na křemíkovém GaN (gallium nitrid) od čínské společnosti Nanchang Silicon-Based Semiconductor Technology Co., Ltd. přináší zásadní posun v oblasti žlutých a nízkoteplotních světelných zdrojů. Technologie eliminuje tradiční kompromis mezi účinností a stabilitou: místo luminoforové konverze generuje světlo přímo, čímž odpadá degradace, barevné posuny i ztráty.

Klíčový milník představuje žlutý LED čip (565 nm) s účinností 318 lm/W a wall-plug efektivitou 51,6 %. Oproti běžným AlGaInP LED vykazuje výrazně nižší pokles výkonu při zahřívání a vysokou barevnou čistotu.

Na této platformě vznikly dva hlavní typy řešení:

1) Svítidla pro interiéry (např. školy)
Svítidla umožňují dynamickou regulaci spektra a potlačení modré složky, což snižuje únavu očí a riziko krátkozrakosti. Typické parametry: 3000 lm při 36 W, CRI Ra >90, R9 >90, CCT 2000–5000 K. Nasazeno ve více než 20 000 učebnách v Číně.

2) „Golden light“ LED pro venkovní osvětlení
Kombinace žlutých GaN a červených LED vytváří teplé světlo 1800–2200 K bez konverzního luminoforu. Dosahuje celkové účinnosti svítidla až 145 lm/W při 2000 K, což bylo dříve nedosažitelné.

Hlavní přínosy této technologie jsou:

• Lepší viditelnost v dešti a mlze (až o 30 % vyšší propustnost než chladné světlo o chromatičnosti 5000 K)
• Vyšší subjektivní jas (+10 % při stejné osvětlenosti)
• Minimální modrá složka – menší ekologický dopad
• Dlouhá životnost a stabilita bez stárnutí luminoforu

Technologie je již nasazena ve více než 50 městech (silnice, tunely, parky) a představuje perspektivní alternativu k sodíkovým i klasickým bílým LED zdrojům.

Zdroj: LED professional

Malá americká firma Droplit uvedla na trh deštník, který osvětluje uživatele a jeho nejbližší okolí. Celkem 19 LED umístěných přímo pod středem kupole vydává světelný tok až 375 lumenů, což lze s přimhouřením oka přirovnat k jedné 40W wolframové žárovce, popřípadě k modernímu LED zdroji s příkonem cca 3 W.

Droplit prezentuje svůj svítící deštník jako produkt vhodný například pro noční venčení psa nebo pro rodiče s dětmi. V podstatě spojuje svítilnu s deštníkem, takže může uživateli uvolnit jednu ruku třeba právě pro držení vodítka, snadnější sebrání psího bobku, držení dítěte a podobné činnosti. Jistou výhodou je také zvýšení bezpečnsti ve zhoršených viditelnostních podmínkách, což se může hodit třeba na neosvětlených přechodech nebo při chůzi po krajnici silnice. A také se samozřejmě jedná o poměrně originální předmět, který umožní vystoupit z davu.

Po technické stránce se nejedná o nic složitého, s trochou kreativity by šlo podobný deštník „zbastlit“ i podomácku. V rukojeti deštníku se ukrývá válcovité bateriové pouzdro na 3 mikrotužkové baterie AAA a spínací tlačítko ON/OFF, které zároveň slouží i pro uvolnění jezdce a rozevření deštníku. Baterie by měly vydržet na zhruba 48 hodin svícení.  Elektronika má jen základní, blíže nespecifikovanou voděodolnost pro běžné používání, rozhodně však není zcela vodotěsná při ponoření. Podle vyjádření firmy se jedná o kvalitnější deštník „prémiové kvality“. Není stahovací, má pevnou tyč z hliníku. Jen tak pro představu se Droplit Umbrella prodává za 60 USD (1400 Kč), zatím ale není k dispozici doprava mimo USA pro koncové zákazníky z Evropy.

Zdroje: ledinside.com, droplitco.com

V poslední době se objevuje poměrně mnoho snah přinést výraznější inovace – ne-li rovnou revoluci – v odvětví polovodičových technologií a jejich nákladné výroby. Nejnověji se o slovo přihlásili vědci z Hong Kong University of Science and Technology. Vyvinuli první svého druhu micro-LED “displej”, který vyzařuje hluboké ultrafialové záření (DUV) pro účely tzv. bezmaskové litografie.

Litografické stroje jako takové jsou zásadním vybavením při výrobě čipů. Pomocí krátkovlnného záření dokážou „vypálit“ takřka libovolné rozložení integrovaných obvodů. Zpravidla se přitom používá reflexní maska, jež umožňuje vytvořit konkrétní obrazce na desce pokryté foto-senzitivním substrátem, tzv. fotorezistem. Tradičně se jako zdroj záření používají rtuťové lampy a UV LED, které však mají řadu nevýhod, jako je značná velikost zařízení, nízké rozlišení vypalovaného obrazce, vysoká spotřeba energie, nízká světelná efektivita a nedostatečná hustota optické síly.

Tyto obtíže alespoň částečně překonává nový prototyp sestavený hongkongským výzkumným týmem. Podařilo se jim provést litografii bez masky s vylepšenou optickou efektivitou (záření dopadá jen tam, kam má, neztrácí se přes masku), lepší distribucí tepla, vysokým rozlišením obrazce, nižším operačním napětím, menší velikostí zařízení a rychlou expozicí.

Profesor Hoi-Sing Kwok, pod jehož supervizí výzkum probíhal, k tomu dodal: „V posledních letech se nízkonákladová a vysoce přesná technologie bezmaskové litografie stala aktivním bodem výzkumu a vývoje, a to díky její schopnosti upravit expoziční obrazce, poskytnout rozmanitější možnosti customizace a šetřit náklady za přípravu litografických masek.“

Výzkum byl publikován v prestižním časopise Nature Photonis pod názvem High-Power AlGaN Deep-Ultraviolet Micro-Light-Emitting Diode Displays for Maskless Photolithography. Od zveřejnění si již získal značné uznání ze strany průmyslu a je v považován za jeden z největších pokroků v oblasti tzv. „polovodičů třetí generace“ za uplynulý rok. Tým vědců se do budoucna chystá vylepšovat svůj prototyp a dosáhnou vyššího rozlišení displeje 2K až 8K.

Zdroje: ledinside.com, nature.com

Jihokorejská společnost LG Display kdysi patřila mezi největší výrobce klasických LCD displejů na světě. Jejich výrobu už nedávno kompletně ukončila, namísto nich se naplno zaměřuje na zobrazovací technologie OLED, TFT (Thin Film Transistor, prakticky nová generace LCD) a také na ohebné displeje. Právě v onom posledním odvětví se společnost nedávno pochlubila s prototypem vysoce ohebného a roztahovatelného displeje.

Vývoj displeje vzešel z národního projektu jihokorejského Ministerstva obchodu, průmyslu a energetiky odstartovaného roku 2020, do kterého je kromě LG Display zapojeno dalších 19 výzkumných institucí. Původní cíl projektu počítal s roztahovatelností o 20 %, což se podařilo zrealizovat již v roce 2022.

Vědcům se však podařilo zajít ještě dál a nejnovější prototyp se teď může roztáhnou již o celou polovinu. Dvanáctipalcová obrazovka se tak může zvětšit až na velikost 18 palců. Přitom má displej vysoké rozlišení 100 PPI (pixelů na palec) a plné RGB barvy. K úspěchu přispěly nové technologie jako je speciální silikonový materiál a také průlomový přístup k elektronickému zapojení jednotlivých mikro-LED zdrojů o velikosti 40 mikrometrů.

Displej údajně přežije až 10 000 roztažení, je lehký a tenký, navíc má mít odolnost i proti extrémním teplotám. LG Display demonstroval různé možnosti jeho využití, například jako nositelný displej v hasičském zásahovém obleku, který by záchranářům ukazoval aktuální informace o situaci. V jiných scénářích zase LG představil variantu pro oděvní průmysl, variantu s dotykovým ovládáním pro automobilovou přístrojovou desku měnící tvar nebo variantu pro herní průmysl.

Zdroj: ledinside.com

Německá společnost TrinamiX se zabývá vývojem rozličných spektroskopických zařízení. Již před rokem jsme zde psali o jejich speciálním IR modulu do mobilních telefonů, který dokázal analyzovat různé biometrické údaje jako je hydratace pokožky nebo výskyt prediabetu. Tentokrát TrinamiX ve spolupráci s automobilovou společností Continental překvapila poněkud odlišným konceptem, tzv. displejem pro neviditelné biometrické snímání (Invinsible Biometrics Sensing Display).

Zařízení do palubních desek automobilů má podobu OLED displeje s vysokým rozlišením, který v sobě ukrývá speciální infračervené kamery (NIRCam) a lasery vyzařující neviditelné světelné spektrum. Senzory plní různé funkce. Jednou z nich je 3D mapování polohy posádky, což může být v případě nehody použito pro efektivnější nasazení airbagů. To funguje mimo jiné na principu odražených paprsků laseru a algoritmu založeném na umělé inteligenci. Zařízení také podle vyjádření TrinamiX dokáže rozeznat textilní materiály, díky čemuž pozná, zda jsou bezpečnostní pásy správně zapnuty.

Senzory také monitorují některé tělesné funkce, jako je měření srdečního pulzu, pomocí kterých může zařízení rozpoznat stresové situace nebo blížící se zdravotní problém vyžadující pohotovost. Mohlo by tak například spustit jistá opatření pro zajištění bezpečnosti posádky a ostatních účastníků silničního provozu.

Projekt již obdržel ocenění od největšího veletrhu spotřební elektroniky na světě Consumer Electronics Show (CES), kde se každoročně od roku 1967 objevují přelomové novinky, jež mnohdy zásadně mění náš svět.

Zdroj: ledinside.com

V průběhu 21. století jsme byli svědky prudkého rozvoje zobrazovacích technologií. Objemné vakuové obrazovky postupně nahradily ploché LCD displeje a svého času také plazmové obrazovky. Velký boom zažívají i domácí projektory využívající extra výkonné LED. Dnes jsou každopádně za vrchol považovány OLED a MicroLED displeje se špičkovou kvalitou obrazu, které jsou však zatím velmi nákladné na výrobu. V tomto vývoji se ale často zapomíná na MiniLED displeje, které v současnosti tvoří pomyslný most mezi cenově dostupnými LCD a obrazově dokonalými OLED a MicroLED. Podívejme se blíže na princip jejich fungování.

Podsvícení běžných LCD

MiniLED displeje jsou v principu běžné displeje z tekutých krystalů (LCD), avšak doplněné o mnohem lepší podsvícení s možností lokálního stmívání. Zatímco běžné LCD obrazovky mají jednolité a konstantní podsvícení tvořené řádově desítkami standardních LED – v lepším případě po celé ploše, v horším případě jen po stranách – MiniLED displeje používají řádově tisíce miniaturních diod o velikosti 0,1 až 0,2 mm.

Podscvícení MicroLED

Takovéto podsvícení umožňuje celý displej rozdělit až na tisíce stmívacích zón, které se zhasínají tam, kde jsou v obraze tmavá místa. MiniLED tak ve srovnání s běžnými LCD nabízí mnohem lepší kontrast a mnohdy také vyšší jas i energetickou efektivitu. Z hlediska obrazové kvality tak mohou MiniLED šlapat na paty displejům OLED, avšak stále ještě za nižší cenu.

Co se týče větších technických detailů, různé MiniLED obrazovky se od sebe navzájem mohou výrazně lišit svým provedením. Začněme u podsvícení, kdy se používají různé způsoby osazení diod:

• Zatím nejpoužívanější je technologie POB (package on board), kdy je každý jeden světelný bod umístěný ve vlastním pouzdře, které se následně pájí na plošný spoj. Je to cenově efektivní řešení, kvůli tloušťce výsledného provedení se však nehodí pro ultra-tenká zařízení.
• Alternativou je technologie COB (chip on board), kdy se světelné body nachází přímo na plošném spoji. Jednotlivé čipy tak mohou být umístěny více natěsno a poskytovat uniformnější podsvícení a vyšší jas, na druhou stranu je COB už mnohem náročnější na výrobu, a tedy dražší.
• Nejelegantnějším řešením je technologie COG (chip on glass), kdy se čipy instalují místo plošného spoje na skleněný substrát, což poskytuje lepší optické vlastnosti a ještě tenčí provedení. Dosud se však ještě jedná o stále vyvíjenou a náročně využitelnou technologii.

Ilustrace 2D stmívání zón

Také strategie stmívání se mohou u různých MicroLED displejů lišit. V základě lze rozlišit jedno-rozměrné (1D) stmívání, kdy se zhasne vždy celý sloupec nebo řádek stmívacích zón, anebo dvoj-rozměrné (2D) stmívání, kdy lze ovládat každou jednu stmívací zónu zvlášť. Jak už možná tušíte, druhá možnost poskytuje mnohem lepší kvalitu obrazu, je však mnohem náročnější na provedení kvůli vyšší komplexitě ovladačů. Proto se dnes častěji setkáme s 1D stmíváním, což je u HDR obrazovek s menším počtem stmívacích zón dostačující.

A nakonec se podívejme ještě na tzv. halo efekt, jednu z největších slabin MicroLED technologie – jde o jev, kdy světlo nechtěně uniká z rozsvícených stmívacích zón do těch zhasnutých a vytváří tak rušivou záři. Inženýři vyvíjejí různá řešení, jak tento efekt omezit. Na jednu stranu se snaží navrhnout co nejlepší řešení optického charakteru, aby jednotlivé stmívací zóny co nejlépe odizolovali od sebe navzájem. Také pomáhá „natlačit“ vrstvu světelných čipů co nejblíže LCD vrstvě, to však zase může ztěžovat odvod tepla z čipů. Vedle toho také existují různé algoritmické strategie, které analyzují distribuci jasu a různě upravují intenzitu jasu stmívacích zón. Různé typy obrazů a scén však mohou vyžadovat zcela odlišné algoritmy, proto se někdy používají i konvoluční neuronové sítě pro vytvoření pokročilejších adaptivních algoritmů.

Na závěr lze říct, že dokud se razantněji nesníží náklady na výrobu OLED a MicroLED displejů, MiniLED technologie bude tvořit skvělou alternativu. Z hlediska jejich konstrukce však existují různé proměnné, kdy komplexnější provedení kromě vyšší kvality obrazu zvyšuje i cenu. Inženýři často hledají vyvážený poměr mezi výslednou cenou a optimální vizuální kvalitou, obecně však platí, že vyšší cena obrazovky bude pravděpodobně souviset s vyšší kvalitou obrazu.

Zdroje: ledinside.com, tailorpixels.com

Různá sportoviště po celém světě nahradila klasické dřevěné podlahy za zcela novou plochu podsvícenou nespočtem LED. Nespornou výhodou těchto videopodlah je schopnost okamžitě překreslit čáry pro různé sporty a konfigurace, nebo je rovnou vymazat pro nesportovní akce. Také zvládnou i různé barevné animace pro zpestření sportovních událostí a – buďme realisté – pro marketingové účely. Jako výhodu lze brát alespoň to, že nahrazují klasické nálepky sponzorů na parketách a po skončení profesionálního zápasu je lze ihned vymazat. Ovládají se jednoduše přes dotykovou obrazovku. Podle vyjádření výrobce jsou tyto podlahy také inkluzivní pro zrakově postižené, vozíčkáře a autisty.

Tyto podlahy poskytuje Německý výrobce ASB GlassFloor v několika různých provedeních. Z technického hlediska se jedná o patentovaný tečkovaný povrch s údajně výtečným „gripem“ a elasticitou, mezi použitými materiály figuruje hlavně sklo a hliník. Pád nebo sklouznutí po této podlaze prý nezpůsobuje popáleninové úrazy vzniklé třením. Na rozdíl od lakovaných dřevěných podlah jsou také bez zápachu. Očekávaná životnost podlahy jako takové je 70 let. Samotné LEDky mají poměrně nadstandardní životnost 100 000 hodin (při průměrném používání 4 hodiny denně, 7 dní v týdnu, vydrží právě oněch 70 let).

V současnosti se tyto LED podlahy od Německé firmy již používají v několika státech Evropy, v USA i v Číně. Mezi největší projekty firmy patří nainstalování videopodlah na sportoviště Oxfordské či Kentucké univerzity, na vrcholné americké sportovní události NBA All-Star 2024, nebo také na basketbalovém stadionu FC Bayern v Mnichově.

Zdroje: ledinside.com, asbglassfloor.com

Na okraji pouště Taklamakan v nejzápadnějším cípu Číny vyrostla rozsáhlá soustava skleníků, ve kterých se na třípatrových kultivačních regálech pěstuje rýže. S využitím obrovského množství LED se zde daří pěstovat rýži ve zrychleném cyklu 60 dní, což je mnohem méně než běžných 120 až 150 dní.

Rozsáhlá „pěstební továrna“ má kontrolovanou teplotu, vlhkost, světlo, oxid uhličitý i výživu kořenů. Významnou roli zde hraje právě dynamické LED osvětlení, které výzkumníci stále ještě optimalizují na fotosyntetické potřeby rýže v různých stádiích růstu. Rýže zde může růst kontinuálně po celý rok bez jakýchkoli sezonních omezení. Nejspíš se tak bude do budoucna jednat o jedno z možných opatření pro zajištění potravinové bezpečnosti.

První úspěšná sklizeň proběhla letos v dubnu, výnos činil 15,7 tun rýže na hektar, což je pro srovnání více než dvojnásobek průměrného výnosu pšenice v ČR. V současnosti už se projekt blíží ke čtvrté sklizni. Za celý rok jich lze mít potenciálně až pět, což by dohromady činilo ohromný roční výnos až 75 t/ha.

Tento způsob skleníkového pěstování rýže byl již dříve úspěšně testován v provincii S’-čchuan ležící uprostřed Číny, vzhledem k nedostatečnému množství přirozeného světla a potřebě občas vytápět skleníky uhlím se však energeticky nevyplatil. Právě proto byl projekt přesunut do pouštní oblasti, respektive do oázového města Chotan napájeného dvěma řekami z nedalekých Himalájí. Umělé LED osvětlení zde stále hraje důležitou roli v urychlení růstového cyklu, není ho však potřeba až v takovém množství. Výzkumníci pracují i na možném pěstování dalších plodin, včetně bavlny, v budoucnu navíc chtějí vyzkoušet pěstování v poušti Gobi.

Zdroj: ledinside.com