FotonMag

Jong Kyu Kim a jeho tým z Rensselaer Polytechnic Institute v Troy (stát New York, USA) vytvořili nový speciální povrch, který umožňuje světlu prostoupit, ale nenechá téměř žádné odrazit ze svého povrchu. Tento povrch je tvořen nanotyčinkami (nanorods) a je nejméně 10x efektivnější než doposud používáné povrchy na slunečních brýlích a monitorech. Jako užití se nabízí například směrování světla do solárních článků a zvýšení jejich účinnosti anebo u LED mohou být díky tomuto povrchu eliminovány odrazy, které snižují množství světla, jenž může dioda emitovat.

Materiál odráží téměř tak málo světla jako molekuly vzduchu. Výroba povrchu spočívá v nášení několika tenkých vrstev křemíku, za použití podobné technologie jako u produkce počítačových čipů. Vytváří se tím řady nanotyčinek ležících pod stejným úhlem – tento úhel je dán teplotou při nanášení. Pod mikroskopem vypadají řady jako třásně jakéhosi imaginárního nanokoberce.

Vědci věří, že správným návrhem vrstev se dá dosáhnout povrchu, který skutečně nebude odrážet žadné světlo.

Zdroj: Nsf.gov

mPhase a Lucent Bell Laboratories se dohodli, že během následujících dvou let uvedou společně na trh svou “chytrou nanobaterii”. Tyto baterie by měly být díky nanotechnologii schopné si udržet energii po desetiletí (udává se 15 až 20 let) a vytvářet elektrický proud v zásadě na požádání. Prototyp baterií je založen na objevu toho, že kapičky elektrolytu zůstávájí v neaktivním stavu na povrchu nano struktury až do doby než jsou stimulovány k toku, čímž se spouští reakce vytvářející elektřinu. Tento efekt umožňuje přesnou kontrolu a aktivaci baterií dle potřeby. Nanobaterie od mPhase je zatím pouze primární, ale již se prý pracuje i na dobíjecí variantě.

Obecně si vědci slibují od nanobaterií několikanásobně větší kapacitu než mají současné akumulátory (odhady jsou na 4000W/kg, 5000W/litr), velmi krátkou dobu nabítí (např. 80% do jedné minuty) a více cyklů (existují prototypy po 15 000 cyklů na 85% kapacity).

Krátké propagační video od mPhase popisující princip nanobaterie:

[youtube P8UwBP4yVgM]

Zdroj: Mphasetech.com

Holandští vědci z Institute for Nanoscience v Delftu ve spolupráci s Philips Research Labs v Eindhovenu vyrobili první nanovlákno s kvantovými tečkami, které se chová jako klasická LED. Výsledek otvírá novou cestu k produkci optoelektronických zařízení založených na jednotlivých nanovláknech, kde transport jednoho jediného elektronu může být kombinován se vznikem jednoho jediného fotonu.Výhoda takových nanovláken je mimo jiné i v jejich levné produkci z dobře dostupných zdrojů jako je například křemík.

To co bylo v Holadsku vyrobeno má základ v polovodičových materiálech na bázi indium fosfátu a indium arsenidu. Rozměr jednotlivého vlákna je 30 nm napříč a 4 μm do délky. Přidání hydrosyřičitanu podél osy vlákna vytváří v nanovlákně PN přechod. Pokud je na toto zařízení přivedeno napětí, tak emituje fotony v infračervnené oblasti. Vzniká tak miniaturní LED ve které je rekombinace elektronu omezena pouze na malou sekci nanovlákna o velikosti kvantové tečky.

Tento základ se dá dobře využít například v kvantových kryptovacích zařízeních, které v ideálním případě potřebují efektivní elektricky řízený zdroj jednotlivých fotonů. Vědci věří, že budou schopni jednoduše vytvářet jak jednotlivé fotony tak i zapletené fotonové páry.

Zdroj: Nanotechweb.com

Nápověda: Kvantové tečky