FotonMag

Vedle řady typů osvětlení, které se dnes vyskytují na trhu, lze pravděpodobně do budoucna počítat s novým žhavým kandidátem. Vědci se čím dál tím častěji zabývají možnosti využít jako zdroj osvětlení lasery. Zdá se vám to nemožné? Možná budete překvapeni. Lasery jsou totiž poměrně energeticky úsporné a mohly by se stát vážnou konkurencí pro světelné diody.

Před několika týdny jsme informovali o konceptu nového BMW i8, které bude využívat laserová přední světla.  U čelních světel BMW nebude laser vysílán do prostoru přímo, ale projde nejprve luminoforem, který přemění monochromatické laserové světlo na klasické bílé světlo. Účinnost takového světla by měla být dle BMW až 170 lm/W.

Automobilky ale nejsou jediným průkopníkem na poli laserového osvětlení. Možnosti rozvoje laseru pro klasické osvětlení zkoumali nyní i vědci ze Sandia Labs. Zjišťovali, jakým způsobem bude fungovat propojení laserových paprsků čtyř barev: červené, zelené, modré a žluté.  Snažili se ale vyřešit i další problém. Pokud by měl totiž laser osvětlovat místnosti, musí se nějak přeměnit jeho úzký paprsek na plošný. Využili k tomu proto soustavu čoček a zrcadel, přes které paprsek projde.

Nakonec probíhalo testování, kdy se dobrovolníkům ukazovaly objekty nasvícené žárovkami, zářivkami, LED žárovkami i pomocí prototypu laserového svítidla. K překvapení všech byla kvalita laserového osvětlení hodnocena velmi dobře, na podobné úrovni jako u ostatních zdrojů světla. Tím se ukázalo především to, že s laserovým osvětlením bude potřeba do budoucna počítat.

Zdroj: ledsmagazine.com

Japonský výzkumný institut synchrotronového záření (RIKEN) úspěšně uvedl do provozu nejvýkonnější rentgenový laser na světě SACLA.  Jedná se teprve o druhé výzkumné zařízení tohoto typu na světě, japonský rentgenový laser však dosahuje až miliardkrát vyšších výkonů s pulzy až tisíckrát kratšími.

Laser pracující v rentgenovém spektru otevírá možnosti pro zkoumání vnitřní struktury molekul a atomů v dosud nevídaném rozlišení. Poskytuje tak příležitost pro nové směry výzkumu při vývoji nových léků či nanotechnologií.

V testovacím režimu se podařilo vytvořit paprsek rentgenového záření o vlnové délce 0,12 nanometrů (1,2 angströmů) a energií 10 keV. Po uvedení do plného provozu koncem roku 2011 vědci očekávají dosažení ještě kratších vlnových délek a vyšších energií.

Zdroj: riken.jp

Zapomeňte na halogenová a xenonová světla na automobilech! Do automobilového průmyslu stále více proniká LED osvětlení. Často se užívají LED blinkry, občas se již objevují i LED čelní světla, ale v blízké budoucnosti zřejmě přijde na trh zcela nová kategorie osvětlení.

BMW představilo svůj koncept modelu i8, který bude využívat laserových čelních světel. Automobilka se pro laserová čelní světla rozhodla ze dvou důvodů. Toto řešení totiž nabízí velmi energeticky úsporné řešení osvětlení, což v případě světa čtyř kol znamená nižší spotřebu pohonných hmot. Zároveň s tím ale ještě laserová světla umožňují přijít se zcela novým pojetím designu.

Spojení laseru s osvětlením u automobilů může na první pohled vypadat poněkud děsivě. Laserové paprsky přeci jen nejsou při přímém styku se zrakem zcela zdravotně nezávadné. Dle BMW ale nebudou paprsky vysílány do prostoru přímo, ale nejprve projdou luminoforem, který přemění monochromatické laserové světlo na klasické bílé světlo. Společnost BMW tvrdí, že takto se jim podaří vytvářet světlo s účinností až 170 lumenů na Watt.

Model BMW i8 by se měl podle všeho dostat na trh v horizontu několika let. Laserové světlo údajně umožní řadu dosud neznámých, zajímavých novinek, na které se u tohoto modelu můžeme také těšit.

Zdroj: gizmag.com

V srpnu bylo dokončeno schvalování evropského projektu ELI (Extreme Light Infrastructure), v jehož rámci bude v České republice postaveno výzkumné laserové středisko v Dolních Břežanech. Laser postavený v ČR bude schopný vytvářet pulzy o výkonu až 200 petawatt (10¹⁵ W), což je přibližně 1000x vyšší výkon než u současných nejsilnějších laserů ve Francii a USA.

Laserové svazky budou generovány femtosekundovým oscilátorem, který poskytne pulsy s délkou trvání 5 femtosekund (5x 10^-15 s). Takto krátký puls bude zesílen pomocí technologie OPCPA, která pracuje s frekvencí 10 Hz a s nominální délkou komprimovaného pulsu 10-15 fs. Energii nelineárnímu zesilovacímu procesu dodává multideskové kryogenně chlazené DPSSL jednotky (diodově čerpané pevnolátkové lasery), které jsou schopny dodat potřebné množství energie při vysoké opakovací frekvenci. Špičkový výkon dodávaný na konci zesilovacího stupně je v řádu PW. Jednotlivé laserové svazky jsou pak rozvedeny vakuem do jednotlivých laboratoří, kde slouží jako mnohoúčelový výzkumný nástroj unikátních parametrů.

Výsledky práce jednotlivých výzkumných programů najdou uplatnění v široké škále vědeckých odvětví od laboratorní astrofyziky po medicínu, chemii, biologii nebo materiální vědy. Jedním z cílů je vyvinout laserový urychlovač částic, který může přispět k léčbě rakoviny. Při léčbě onkologických onemocnění jsou zapotřebí vysoce kvalitní a levné protonové zdroje a právě projekt ELI k nim může otevřít cestu.

Výstavba laserového centra ELI bude stát 6,9 miliardy korun, které budou hrazeny z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a z 85% se na nich bude podílet EU. Zahájení provozu je plánováno na rok 2016.

Zdroj: www.eli-beams.eu, Jan Hřebíček

Během testu, který proběhl začátkem dubna, bylo pomocí laseru úspěšně znehybněno malé plavidlo.

Laserové dělo od společnosti Northrop Grumman nazvané HEL (high-energy laser) bylo umístěno na testovací lodi USS Paul Foster. Na zveřejněném videu z testu je vidět záblesk na motorech cílové lodi a následný požár. Použitý laser pracuje v infračerveném spektru, takže na videu vidět není.

Dle vyjádření představitelů námořnictva by se dala vzdálenost k cíli měřit na míle. Průměr laserového paprsku v této vzdálenosti zhruba odpovídal baseballovému míčku. Žádné konkrétnější podrobnosti bohužel zveřejněny nebyly.

Vývoji polovodičových laserových zbraní se americká armáda věnuje již řadu let. Hlavní možnosti použití spatřuje například v sestřelování nepřátelských raket, bezpilotních letounů a ničení menších cílů.

Zdroj: Onr.navy.mil

Do doby, kdy po bojišti budou pobíhat vojáci s laserovými puškami je sice stále ještě daleko, ale těžká technika vybavená laserovými zbraněmi je už zřejmě za dveřmi.

Americká zbrojařská firma Northrop Grumman oznámila, že začala přijímat objednávky na laserovou zbraň FIRESTRIKE. Zbraň disponuje laserem o výkonu 15kW a má poměrně kompaktní rozměry 30x60x100 centimetrů a váží 200 kilogramů. Samozřejmě je postavena v souladu s vojenskými požadavky na vysokou odolnost a životnost. Samotné zbraně lze díky patentované technologii kombinovat do větších bloků a získat tak vyšší palebnou sílu.

Pro vzdušné jednotky je k dispozici podobný systém s názvem VESTA a VESTA II. U něj je cíl dosáhnout výkonu až 100kW, což je výkon potřebný na sestřelování nepřátelských raket a projektilů.

Protože se jedná o zbraně, tak většina technických podrobností podléhá utajení. Z popisu je jen zřejmé, že jsou použité vláknové lasery, které se vyznačují vysokou účinností a spolehlivostí. Obvykle emitují laserové světlo v infračerveném spektru, takže lidským okem jsou neviditelné.

Zdroj: Laserfocusworld.com